ÚOOÚ nemohl udělit pokutu ministerstvu, neumožňuje mu to zákon

Zamítnutím ze strany Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 27. 6. 2019 skončila kasační stížnost podaná ministerstvem vnitra proti rozhodnutí předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů. To se týkalo nedostatečného zabezpečení osobních údajů, když ministerstvo vnitra poskytlo neoprávněně přístup do registru obyvatel Českému rozhlasu a České televizi, protože nezajistilo bezpečnostní opatření požadovaná zákonem o ochraně osobních údajů. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je k dispozici zde.

Konkrétně se jednalo o § 13 zákona o ochraně osobních údajů, ve kterém se uvádí, že správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. V případě Českého rozhlasu šlo o období od června 2013 do října 2014, v případě České televize o období od září do října 2014.

Úřad proto ministerstvu vnitra uložil pokutu ve výši 700 tisíc Kč, která byla následně jeho předsedkyní snížena na částku 500 tisíc Kč.Ministerstvo vnitra i přesto podalo žalobu a domáhalo se přezkoumání a zrušení tohoto rozhodnutí, avšak neúspěšně.  Městský soud v Praze totiž jednoznačně odmítl tvrzení ministerstva, podle něhož měli poskytovatelé vysílání pro účely vymáhání poplatků oprávnění ke vstupu do registru obyvatel, a to ještě před novelou zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (provedenou zákonem č. 318/2015 Sb). Takové oprávnění, pak nebylo možno dovodit ani ze zákonné povinnosti poplatníků upravené zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy je příslušná osoba povinna oznámit provozovateli vysílání, že se stala poplatníkem, resp. v tomto oznámení uvést vymezené osobní údaje.

Předmětné rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo následně napadeno kasační stížností. Nejvyšší správní soud nevyhověl ministerstvu vnitra a předchozí závěry tak potvrdil. Zvláště uvedl, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), co se týče zabezpečení osobních údajů ve srovnání se zrušeným zákonem č. 101/2000 Sb., rozhodně nepředstavuje mírnější právní úpravu. A jak také konstatoval, právě od ministerstva vnitra, má-li být Česká republika vnímána jako právní stát, je nutno vyžadovat důslednou ochranu osobních údajů a respektování jeho zákonných povinností.

Úřad pro ochranu osobních údajů zároveň musel poprvé aplikovat nové ustanovení zákona o zpracování osobních údajů (§ 62 odst. 5 zákona č. 110/2019 Sb.), podle kterého nemůže být orgánu veřejné moci a veřejnému subjektu uložen správní trest, ačkoliv došlo k porušení zákona. Více zde.

Sledujte nás na sociálních sítích -> Facebooklinkedin nebo sdílejte článek -> Facebooklinkedin